Produktovodní síť a sklady

Produktovodní systém spojuje potrubím sklady a střediska akciové společnosti Čepro s rafineriemi Litvínov, Kralupy nad Vltavou a Bratislava. Systém umožňuje přímé čerpání a zásobování mezi jeho jednotlivými úseky. Výstavba prvních úseků produktovodu začala v roce 1953, v současné době přesahuje jeho délka 1100 km.

Potrubí produktovodu je z bezpečnostních důvodů uloženo v hloubce cca 1,2 metru pod zemí, pouze v záplavových oblastech nebo v oblastech s důlní či tektonickou činností je potrubí vedeno na povrchu.

Na podzemní část potrubí mohou negativně působit prudké výkyvy teploty a vlhkosti půdy, stavební práce v jeho blízkosti apod. Vzniku koroze předcházíme pomocí systému protikorozní ochrany, nadzemní část potrubí udržujeme v dobrém stavu speciálními nátěry. Celou trasu produktovodů průběžně kontrolujeme i přímo v terénu.

Chod produktovodů řídí centrální dispečink, který sleduje základní technické parametry provozu – stavy zásob na střediscích, čerpací režimy atd. Úkolem dispečinku je také hlídat údaje v systému zabezpečení. Ohrožení představují zloději, kteří mohou způsobit hned trojí škodu: krádež paliva, poškození potrubí a významnou ekologickou havárii. Z těchto důvodů jsme na všechny úseky nainstalovali moderní monitorovací systém pro detekci úniků, který odhaluje možné technické problémy včetně krádeží. V současné době dokážeme rychle a s velkou přesností rozpoznat možný únik přepravované hmoty.

Sklady

Ke skladování pohonných hmot máme k dispozici 18 skladů rozmístěných po celé České republice. V jižní části naší země se nacházejí sklady Třemošná, Hájek, Bělčice, Smyslov a Včelná. Vznik těchto skladů a jejich umístění vycházely především z vojenských plánů, ale důvodem byla třeba i tehdejší dynamika průmyslové výroby. Severní partie České republiky obhospodařují sklady v Hněvicích, Mstěticích, Litvínově, Cerekvici nad Bystřicí a Novém Městě. Pod infrastrukturu střední části Čech spadají sklady Střelice, Šlapanov, Potěhy a Velká Bíteš. Ve Šlapanově najdeme významný přepravní uzel, zároveň se jedná o největší skladovací prostor ve firmě. Ve východním sektoru republiky najdeme sklady Loukov, Sedlnice a Klobouky u Brna. Nové nádrže dobudované v Loukově v roce 2011 získaly titul Stavba roku

Přehled skladů

Podrobnější informace o jednotlivých skladech 

TŘEMOŠNÁ

Sklad situovaný cca 9 km od Plzně vznikl v roce 1955. Důvodem jeho vzniku byl vedle vojenských zájmů především dynamický růst nedaleké průmyslové aglomerace a očekávaná zvýšená spotřeba pohonných hmot. K rozšiřování skladovacích ploch došlo v sedmdesátých a devadesátých letech minulého století. V roce 1987 byla dokončena výstavba nového produktovou mezi Litvínovem a Třemošnou, což umožnilo zásobování tohoto skladu pohonnými hmotami nezávisle ze dvou směrů. Celý systém produktovodu se tímto krokem uzavřel do kompletního okruhu. V současné době zabírá plocha skladu zhruba 12 hektarů.

HÁJEK U OSTROVA NAD OHŘÍ

Historie tohoto areálu se datuje od roku 1965 a jeho vznik vychází z tehdejší strategické vojenské pozice. K zásobování z produktovodu došlo až v roce 1989, kdy byl dokončen úsek potrubí Kryry u Podbořan – Hájek. Rozvoj a provoz skladu zbrzdil v roce 1996 požár v rozvodně přečerpací stanice. Sklad na rok přerušil výdej pohonných hmot.

BĚLČICE 

Dříve tam stávala hájovna Vejfuk. Zhruba 20 km od města Blatná na hranicích Jihočeského a Středočeského kraje ale začal v roce 1973 vznikat komplex skladovacích nádrží. Ještě ten samý rok byl napojen na potrubí ze Smyslova a v následujících letech pokračovala výstavba produktovou do Třemošné. Do roku 2002 zde probíhalo skladování a výdej originálních balení olejů, tuků a provozních kapalin. Rozlohou jsou sklady Hájek a Bělčice srovnatelné s prostorem v Třemošné. 

TÁBOR, SMYSLOV 

Největší komplex na skladování pohonných hmot v jižních Čechách (nyní má rozlohu přesahující 27 hektarů) začal vznikat v roce 1960. Význam Smyslova podtrhuje také důmyslná ostraha objektu. Po celou dobu se místní kronikáři důkladně věnují ostnatým drátům a vojenským oddílům zabezpečujícím ochranu, zmínky o nich najdeme ještě v roce 1994. 

VČELNÁ 

Relativně „mladý“ areál pocházející z roku 1977, o rok později napojený na produktovod dobudovaný ze Smyslova. Včelná nahradila sklad v Českých Budějovicích. Při výstavbě padlo za oběť 4,4 hektaru lesa, přemístit se muselo i několik domů. Místní kroniky zmiňují i některé perličky z výstavby: „Při velké průtrži mračen v červenci 1976… byla také zcela zaplavena jílovitou vodou z výstavby n. p. Benzina stará studna v těsné blízkosti malé osady Čtyři chalupy. rotože z této studny je zaveden vodovod do obytného domu čp. 196 /bývalý Švehlův dům/, sdělil nynější majitel tohoto domu Hanetšlégr/ národnímu výboru, že žádá o vyčištění studny, protože studna je prý majetkem MNV.“ 

HNĚVICE (dříve sklad Roudnice nad Labem)

Základ nejstaršího a stále největšího skladu (260 hektarů) vybudovali v období druhé světové války váleční zajatci. Jako lokalita byl tehdejšími projektanty vybrán levý břeh labského pískovce s krycími smíšenými lesy, v blízkosti železniční trati Praha – Děčín a Labe s příhodnými podmínkami pro příjem, resp. Výdej pohonných hmot z říčních tankových lodí. Zvyšující se požadavky na skladovací kapacitu vytvářely další tlak na rozšiřování areálu. Poslední výstavba proběhla v letech 2006–2008, kdy v rámci akce „Bezpečnostní investice NATO“ vznikly čtyři nové nadzemní nádrže.

MSTĚTICE

Jedná se o významný potrubní uzel a přečerpávací stanici celého produktovodního systému. První nádrže v 18hektarovém areálu vznikly v roce 1953. K větší modernizaci a rozšíření kapacity skladu došlo v roce 1991. Mstětice mimo jiné dlouhou dobu zásobovaly pražskou aglomeraci mazacími oleji a ostatním bílým zbožím (technické benziny, petrolej na svícení apod.). V posledních letech zde přijímáme a prodáváme letecký petrolej JET A-1 pro civilní letiště.

LITVÍNOV

Sklad Litvínov začínal po přesunutí skladu Benziny n. p. z Mostu do Záluží, kde byla situována doprava Benziny a plnicí lávky do autocisteren. Ty byly po roce 1989 předány České rafinérské, zbyly zde pouze některé provozy rušené postupně do roku 2003. V roce 1988 se otevřel nový provoz přečerpávací stanice produktovou pro čerpání směr Třemošná, Roudnice a později Hájek. Slouží k dopravě poloproduktů z rafinérie Litvínov do rafinérie Kralupy n. Vltavou.

CEREKVICE NAD BYSTŘICÍ

O výstavbě skladu ležícího na pomezí okresů Jičín a Hradec Králové se rozhodlo až v 80. letech minulého století. Výstavba první etapy probíhala v letech 1988–1992. Podmínkou vydání stavebního povolení byl závazek vybudovat 60 bytových jednotek v Cerekvici, rekonstruovat železniční stanici Hněvčeves, postavit zdravotní středisko, spalovnu odpadů a silniční přivaděč od tahu Hradec Králové – Hořice.

NOVÉ MĚSTO U KOLÍNA

Základ tohoto skladu tvořila v roce 1953 podzemní přečerpávací stanice produktovou vedoucího z Roudnice nad Labem do Šlapanova. V 12hektarovém areálu tohoto skladu je umístěna také přečerpávací stanice a koncové zařízení ropovodu společnosti MERO ČR.

STŘELICE U BRNA

Rozvoj brněnské průmyslové aglomerace a dosavadní roztříštěnost skladovacích ploch na území tohoto města vedly na začátku šedesátých let minulého století k úvahám vytvořit zcela nový areál. Výstavba prvních objektů začala v roce 1965 a nyní se celý objekt rozprostírá na ploše 13 hektarů. V roce 1996 zde začala fungovat vůbec první rekuperační jednotka společnosti ČEPRO.

ŠLAPANOV

Výstavba začala po válce na místě bývalého hamru v lokalitě, kde se uvažovalo o těžbě stříbra. První pohonné hmoty začaly do skladu ve Šlapanově proudit v polovině roku 1953. Od šedesátých let sloužil komplex také k přečerpávání ropy v rámci ropovodu DRUŽBA. Postupná expanze dosáhla až stávajících 130 hektarů plochy skladu a vytvořila ze Šlapanova nejen významný uzel produktovodního systému, ale také areál s největší skladovací kapacitou.

POTĚHY

První etapa výstavby skončila v roce 1953, od té doby došlo k několika rozšířením skladu. Poslední expanze se završila v roce 2011 zprovozněním čtyř nádrží o objemu 100 m3 pro skladování atypických a nízkoobrátkových pohonných látek.

VELKÁ BÍTEŠ

Počátky skladu spadají do sedmdesátých let minulého století. Velká Bíteš sloužila jako přečerpávací stanice ropovodu v úseku Klobouky u Brna – Nové Město. V letech 1979–1981 navíc proběhla výstavba přečerpávací stanice speciálního produktovodu a její napojení na plynovod BRATRSTVÍ. V roce 1992 došlo k vyčlenění činností souvisejících s obsluhou ropy mimo naši společnost.

LOUKOV

„Kola výroby“ se v Loukově rozběhla v roce 1949. Sklad se rozkládá na 112 hektarech. Na produktovod z Klobouk u Brna byl připojen v roce 1973. Jako jeden z prvních skladů měl v roce 2006 vybudovánu technologii biopaliv. Disponuje rovněž nejnovější technologií rekuperace benzinových par. Ze svých výdejních lávek pohonných hmot zásobuje oblast celé střední a severní Moravy. Postupná expanze skladu trvala až do dnešních dnů, kdy v roce 2008 začala výstavba čtyř nádrží o celkovém objemu 140 000 m3, což z nich činí největší nádrže na pohonné látky v České republice. Každá má průměr 50 metrů a na výšku 22 metrů. Jejich vybudování bylo jednou z největších investičních akcí společnosti v historii, komplex stál 1,4 miliardy korun. V roce 2012 je odborná porota zařadila mezi nejlepší stavby v České republice a ocenila titulem Stavba roku.

SEDLNICE

Nejnovější sklad pohonných hmot, který zahájil činnost až v roce 2004 naskladněním prvních 4 nádrží. Celý areál jsme dokončili v roce 2006. V areálu se nachází 10 nadzemních skladovacích nádrží. Zahájení stavby předcházelo vybudování umělého biokoridoru, který umožňuje migraci rostlin a živočichů mezi jednotlivými biocentry a napomáhá tak zachování přirozeného způsobu jejich života. Sklad má rozlohu 6,4 hektaru.

PLEŠOVEC

Malý areál čítající pouze 1,48 hektaru zahájil provoz v roce 1973 současně s napojením na produktovod Klobouky u Brna – Loukov. Má dvě nadzemní stojaté válcové nádrže o užitné kapacitě 450 m3. Slouží pro skladování a výdej motorové nafty. Je obklopen plánovanou Přírodní památkou „Morava – Chropyňský luh“.

KLOBOUKY U BRNA

Výstavba tohoto objektu se uskutečnila v přímé návaznosti na vznik ropovodu Družba a napojení produktovou na rafinérii Slovnaft Bratislava. V roce 1966 zde začala stavba přečerpávací stanice ropy i pohonných hmot. Na podzim 2002 začal společný projekt se společností Moravské naftové doly rozšiřující dosavadní kapacitu skladu. V roce 2010 skončila rozsáhlá rekonstrukce areálu.